Let's chill out.

-
Tak jo. Jsem oficiálně znechucená a až moc přesmutnělá nad tou všemožnou tíhou a bolestí světa, z každého rohu se na nás valí zprávy o válkách, úmrtích, nových zmutovaně přemutovaných nemocích, genocidách,,..ten seznam by asi pokračoval ještě dobrých pár řádek. Moje hlava je z toho tak velká, že by měla být považována za legitimního, samostatného, plně způsobilého občana.

Stresy jsou všude kolem a když byl rok 2013 vcelku úspěšný, lidé se začínají bát, že rok 2014 jim to pěkně vrátí. I pro mně bude tento rok dost náročný, čeká mě za chvilku maturita, přijímačky na vysokou, což bude přehlídka toho, kolik mozkových buněk mi odumřelo při sledování TV a pivovínovodkových maratonech (tak moc toho zas nebylo mami :-D). Ale i přesto jsem se rozhodla, že se ještě nechci úplně zbláznit, a proto si chci jako správný tuplovaný český člověk hodlám dopřát i trochu toho pohodlí, protože umění odpočívat patří mezi ty nejkrásnější umění, které ocení i největší (s)prosťáček.
ombre vlasy mi dělala maminka 

Můj momentální stav je v lehké akutní nachcípanosti, ale není to nic, co by mě odradilo, ba naopak, koupím si síťku pomerančů a budu se svými nejbližšími, přece mám teď jarní prázdniny. Ale maturita mě stejnak lehce straší, ale spojím příjemné s užitečným a v příštích pár dnech hodlám koukat na knihy z povinné četby, které bylo zfilmované. A nakonec mám pro Vás speciální CHILLOUT PLAYLIST, který jsem dala dohromady já, zčásti s mojí ségrou.

1. Blockhead- Expiration Date (můj tip týdne!)


2. Mňága a Žďorp- Nejlíp jim bylo (od mojí ségry a já jí nemůžu teď přestat poslouchat, dík!)


3. Moloko- The Time is Now

4. Röyksopp- Poor Leno




Tak čilujte lidičky a napište, jak se máte a kdo maturuje, tak jak se psychicky pomalu připravuje ;-)


Komentáře

Okomentovat

Populární příspěvky z tohoto blogu

Jaký byl můj 3. trimestr?

-
Obrázek
  Jsem v cílové rovince, a čas se jakoby zastavil. S každým týdnem, ba i dnem cítím, jak toho zvládám méně a méně. Když teď strávím přibližně hodinu ve městě, musím si pak doma jít na hodinu lehnout, a spím jak zabitá. Dvojčátka se projevují víc a víc, cítím v břiše (které je opravdu obrovské) dvě malé bytosti, na které se ohromně těším, a zároveň mám strach z neznáma, a z odpovědnosti. Už nic nebude stejné. Už to nikdy nebudu jenom já. Pociťuji váhu (a i svou tělesnou váhu 😂) této skutečnosti čím dál víc. A zároveň se tomu snažím nějak odevzdat. Snažila jsem se být co nejvíc připravená, a uvědomuji si, že pro můj duševní klid je lepší vědět méně. A řídit se intuicí, až ty situace nastanou. Z konverzací s kamarádkami, které už děti mají, jsem vypozorovala příznaky typické pro 3. trimestr. Některé jsou relativně zábavné, jiné dost nepříjemné, ale ráda bych si je tu zaznamenala, neboť jednou na to budu vzpomínat, a budu ráda, že tahle etapa je už za mnou. 😁 1. Člověk se cítí jako velry
Další informace

O přátelství.

-
Obrázek
Nikdy jsem to neměla s  př á telstv í m  jednoduch é . Buď jsem si vybrala  špatn é   př á tele, nebo jsem j á  byla  špatn ý   př í tel.  Každop á dně jsem snad nikdy neměla  klidn é   př á telsk é  vztahy, i když jsem je vždy tak moc chtěla, asi jako  každ ý .   Na 1.stupni z á kladn í  školy byla parta holek,  kter é  se bavily t í m, když si našly nějak é ho člověka ve  tř í dě  a všem nakukaly nějak é  pomluvy o něm a postaraly se o to, aby se s n í m nikdo nebavil. Nakonec jsem i j á  padla za oběť a musela jsem ve škole poslouchat  ur á žky , že si nemyju vlasy a  dalš í  nesmysly,  kter é  tu radši ani nechci  rozmaz á vat. Na to přišly  sms   zpr á vy,  kter ý mi mě ty holky oblažovaly  několikr á t denně.  Doč í tala  jsem se v nich, že jsem zas*** p í ** a ať umřu a  různ é   dalš í  perly. Pamatuji si, že jsem pak měla ještě dlouho f ó bii z toho, když mi přišla  smska .   I na 2. stupni se našli lidi se sklonem k šikaně a obecně můžu ř í ct , že na z á kl
Další informace

Jaký byl můj 1. trimestr?

-
Obrázek
  Ke konci února tohoto roku jsem s velkým překvapením zjistila, že s Petrem čekáme miminko. Ano, v tuhle chvíli ještě v domnění, že je to miminko. Jak možná víte, pokud jste četli poslední článek, snažili jsme se asi 2 roky, navštěvovali Gennet, a nic.  Nadšení to bylo obrovské. Ale zároveň to přišlo ve chvíli, kdy jsem to čekala nejméně. Vzhledem k tomu, že jsme se dobré 4 měsíce nesnažili, a rozhodli se zaměřit na mé stěhování a novou práci, tak to bylo velké překvapení. A brzy přišla panika. "Co budu dělat? Zrovna jsem nastoupila do nové práce!" Tam jsem taky hned první den omdlívala, a pak byla asi týden doma, protože příznaky se spustily prakticky okamžitě. A hned na to přišla ta novina, že tam ale na ultrazvuku doktor vidí miminka dvě. "No ty vole!" Ano, to byla moje hlasitá reakce. 😁 A tak se z mého poměrně bezstarostného, mladého a zábavného života s mým manželem v Praze, stal život plný nevolností, zvracení, únavy, a to sama v Liberci.  Těch změn bylo str
Další informace