La dolce vita

-
Život je sice hořkosladký, ale já si ho chci udělat co nejvíc sladký a krásný a plný požitků.

Oříšková zmrzlina s banánem a k tomu jsem měla horkou bílou čokoládu (ve stresu se musí přijmout nějaký ten cukr :-D )

Čokoládová zmrzlina s jahodami a latté

Krabí sushi s tuňákem, polníčkový salát s rajčaty, vejcem a tuňáčkem

Vaječná omeleta s paprikou a rukolový salát s rajčátky

Gurmánský zážitek v podobě rýžových nudlí s rajčaty, rukolou, bylinkovým sýrem, zalité olivovým olejem

Švestkový biojogurt s mandlemi a mixit směsí, rozinkami a posypaný kokosem, aneb nejlepší sladká snídaně

Komentáře

Okomentovat

Populární příspěvky z tohoto blogu

Jak jsem se s Petrem vzali

-
Obrázek
V srpnu jsem řekla ano svému příteli Petrovi, který je teď už mým manželem. Svatbě předcházel víc jak půl rok, kdy jsme ani tak nebyli ze stresu ohledně svatby, ale z úplně jiných věcí. Zaprvé jsme nevěděli, jestli se vůbec bude moci uskutečnit, a za jakých podmínek. V březnu nás zasáhl první nouzový stav, a nikdo moc netušil, co se bude dít. Tehdy jsem Petrovi řekla, že si ho s velkou radostí vezmu i na radnici, jen my dva. Ale nic takového se nakonec nestalo, a my se mohli vzít a sdílet to se svými padesáti nejbližšími lidmi. Rodinou a přáteli.  Jak proběhla žádost o ruku už jste asi četli. Vlastně krásně reprezentovala esenci toho, jací jsme s Petrem lidé. Požádal mě totiž na autobusové zastávce, kde ke mně Petr poprvé promluvil. A mně to přišlo krásné v tom, jak v té žádosti nebyla ambice oslňovat něčím okázalým a prvoplánovým, ale jednoduše připomínka toho, kdo jsme a kde jsme se poznali. A připomnělo mi to nejen naše seznámení, ale i takovou krásnou hodnotu, kterou s mým manž...
Další informace

Jaký byl můj 2. trimestr?

-
Obrázek
  Konečně! Cítím se zase jako normální člověk! Můžu jíst co chci, mám energii, a nevadí mi trávit celý den na nohou, ve městě, mezi lidmi. Takový byl alespoň začátek mého druhého trimestru.  Tento čas jsem využila především na to, abych se viděla s co nejvíce lidmi,  se kterými jsem se delší dobu nesešla. Přišel čas zase nabrat trochu lásky, moudrosti a úžasné aury od mých milovaných. Tak jsem začala docela dost jezdit do Prahy, občas přijel i někdo za mnou na sever, a já nabrala úplně nový dech. Začala jsem se takovým roztomilým způsobem zakulacovat, skoro každý den vyžadovala zmrzlinu, začala mi zase chutnat káva, i když spíš ve formě ledové kávy se spoustou ledu a mléka, a hlavně jsem se začala zase hýbat. Jemná jóga, procítit každý pohyb, aniž by se mi chtělo zvracet nebo spát. Ach, jaká slast pro mé tělo! 😁 S každým týdnem mi ale bříško rostlo, a tu se mi začaly šířit křečové žíly, provedla jsem si něco s lopatkou na zádech, protože se mi změnilo těžiště, a já si ko...
Další informace

Po 3 letech beze slov..

-
Obrázek
 Wow, jak se začíná takový článek? Už jsem to na mou duši zapomněla. Dokonce jsem měla problém se přihlásit na admin, abych mohla tento příspěvek napsat. Prostě a jednoduše to jsou 3 roky, co jsem naposled vyplodila delší text. Tedy na blog. V mém osobním životě se více či méně nějaké psaní vždy odehrávalo. Tu kratší výžblepty či básničky do poznámek v mobilu, jindy dlouhá práce na téma Nadam Yoga, kterou jsem sepsala v rámci mého jógového učitelského kurzu. Za ty 3 roky se toho v mém životě událo hodně, a ráda bych se ke všem těm událostem minulým i budoucím občas vyjádřila. 1) Udělala jsem si učitelský jógový kurz Tento kurz jsem vlastně absolvovala těsně před mou svatbou, ale nikdy jsem o tom nic nenapsala. Měla sem trochu obavy o tom psát, abych byla upřímná. Zaprvé to byl intenzivní zážitek, a za druhé se v té době k tomu pojily nějaké neshody s přáteli (které jsou již několik let vyřešené, ale stejně jsem neměla moc chuť o tom psát). Abych to zkrátila, na 3 týdny jsem se odst...
Další informace