Sportovní styl v luxusním kabátku.

-
zdroj: jednotlivé obrázky jsou z http://lookbook.nu/
Rozhodla jsem se psát o něco víc o módě a stylu, ani ne tak proto, že bych se sama oblékala nějak stylově nebo lépe řečeno podle toho co se nosí a nějakých "předepsaných" trendů, ale spíš protože je to téma, které mě zajímá a které v podstatě každý den sleduji. Nejen prostřednictvím internetu a blogů, ale taky prostřednictvím svého vlastního zraku. Ano, to krásné empirické poznání :-D

V poslední době (přibližně posledním roce masově) se rozmohla v módním světě taková "kuriozita". A tou je právě kombinace sportovního oblečení, a tím sportovního nemyslím triko, mikina a džíny, společně s luxusnějšími a elegantními kousky. Nějací větší módní nadšenci by se mnou možná souhlasili, kdybych si troufla tvrdit, že to přišlo s jednou kolekcí od H&M ve spolupráci se známým módním jménem, a mám na mysli kolaboraci H&M s Alexandrem Wangem. Tam se zaměřili na sportovní podprsenky, batohy, mikiny, kalhoty s puncem takové high-class nedostupnosti. A pozor, masovým se to stalo z toho důvodu, že vždy, když H&M spolupracuje s nějakým módním designérem, který je nám, jak já říkám "lidem žijícím oběma nohama na planetě Zemi" nedostupný, tak ho zpřístupní už za přijatelnější cenu ve svém obchodním řetězci.
zdroj: http://nitrolicious.com/

A bum, začalo se to nosit všude a proniká to i do mého každodenního pozorování ve škole, v tramvaji, a hlavně na internetu a módních blozích. Někomu tento styl vyloženě sluší, dokáže to hezky zkombinovat, tak nějak střízlivě, jinde jsou to podle mě docela přešlapy. Já tohle úplně nemusím, ale jak říkám, někomu to vyloženě padne a říkám si pak, jak je to hezký. Co Vy a taková kombinace, jste pro? Dejte mi info do komentářů nebo se ozvěte na FB!



Opět s láskou



Komentáře

Okomentovat

Populární příspěvky z tohoto blogu

Jaký byl můj 3. trimestr?

-
Obrázek
  Jsem v cílové rovince, a čas se jakoby zastavil. S každým týdnem, ba i dnem cítím, jak toho zvládám méně a méně. Když teď strávím přibližně hodinu ve městě, musím si pak doma jít na hodinu lehnout, a spím jak zabitá. Dvojčátka se projevují víc a víc, cítím v břiše (které je opravdu obrovské) dvě malé bytosti, na které se ohromně těším, a zároveň mám strach z neznáma, a z odpovědnosti. Už nic nebude stejné. Už to nikdy nebudu jenom já. Pociťuji váhu (a i svou tělesnou váhu 😂) této skutečnosti čím dál víc. A zároveň se tomu snažím nějak odevzdat. Snažila jsem se být co nejvíc připravená, a uvědomuji si, že pro můj duševní klid je lepší vědět méně. A řídit se intuicí, až ty situace nastanou. Z konverzací s kamarádkami, které už děti mají, jsem vypozorovala příznaky typické pro 3. trimestr. Některé jsou relativně zábavné, jiné dost nepříjemné, ale ráda bych si je tu zaznamenala, neboť jednou na to budu vzpomínat, a budu ráda, že tahle etapa je už za mnou. 😁 1. Člověk se cítí jako velry
Další informace

O přátelství.

-
Obrázek
Nikdy jsem to neměla s  př á telstv í m  jednoduch é . Buď jsem si vybrala  špatn é   př á tele, nebo jsem j á  byla  špatn ý   př í tel.  Každop á dně jsem snad nikdy neměla  klidn é   př á telsk é  vztahy, i když jsem je vždy tak moc chtěla, asi jako  každ ý .   Na 1.stupni z á kladn í  školy byla parta holek,  kter é  se bavily t í m, když si našly nějak é ho člověka ve  tř í dě  a všem nakukaly nějak é  pomluvy o něm a postaraly se o to, aby se s n í m nikdo nebavil. Nakonec jsem i j á  padla za oběť a musela jsem ve škole poslouchat  ur á žky , že si nemyju vlasy a  dalš í  nesmysly,  kter é  tu radši ani nechci  rozmaz á vat. Na to přišly  sms   zpr á vy,  kter ý mi mě ty holky oblažovaly  několikr á t denně.  Doč í tala  jsem se v nich, že jsem zas*** p í ** a ať umřu a  různ é   dalš í  perly. Pamatuji si, že jsem pak měla ještě dlouho f ó bii z toho, když mi přišla  smska .   I na 2. stupni se našli lidi se sklonem k šikaně a obecně můžu ř í ct , že na z á kl
Další informace

Jaký byl můj 1. trimestr?

-
Obrázek
  Ke konci února tohoto roku jsem s velkým překvapením zjistila, že s Petrem čekáme miminko. Ano, v tuhle chvíli ještě v domnění, že je to miminko. Jak možná víte, pokud jste četli poslední článek, snažili jsme se asi 2 roky, navštěvovali Gennet, a nic.  Nadšení to bylo obrovské. Ale zároveň to přišlo ve chvíli, kdy jsem to čekala nejméně. Vzhledem k tomu, že jsme se dobré 4 měsíce nesnažili, a rozhodli se zaměřit na mé stěhování a novou práci, tak to bylo velké překvapení. A brzy přišla panika. "Co budu dělat? Zrovna jsem nastoupila do nové práce!" Tam jsem taky hned první den omdlívala, a pak byla asi týden doma, protože příznaky se spustily prakticky okamžitě. A hned na to přišla ta novina, že tam ale na ultrazvuku doktor vidí miminka dvě. "No ty vole!" Ano, to byla moje hlasitá reakce. 😁 A tak se z mého poměrně bezstarostného, mladého a zábavného života s mým manželem v Praze, stal život plný nevolností, zvracení, únavy, a to sama v Liberci.  Těch změn bylo str
Další informace