tady niky

zdroj: http://www.listovani.cz/ Projekt Listování jsem si moc oblíbila. Už v minulosti jsem vám nastínila, co vlastně ,,Listování" je, ale pro ty, kdo článek nečetli nebo si to nepamatují, tak se můžete podívat  TADY  . Protože se v Praze opět konalo scénické čtení, a to konkrétně v divadle Minor, 24. listopadu ve 20.30 večer, tak jsme vyrazili s přítelem. Měli jsme jeden z mála vzácných večerů, kdy máme volno, tak proč toho nevyužít, navíc, když se mu Listování taky líbí- double výhra (aspoň nemusím nikoho přemlouvat, aby se mnou chodil). A tentokrát jsem byla velmi natěšená, protože se mělo číst z knihy Místnost od Jonase Karlssona. Právě tato knížka byla prezentována i na letošní Noci literatury a konkrétně Jiřím Mádlem a mně se ten příběh strašně líbil, tudíž jsem nemohla odolat takové události. Ale abych to uvedla vše správně, tak se nečetla jen novela ,,Místnost", ale také ,,Faktura", která byla od stejného autora, ale o které jsem teda ještě neslyšela. By

Provinilé radosti. Určitě to všichni taky máte. Je to prostě něco, co máte strašně rádi, ale nikomu to radši neříkáte, protože by o vás říkali, že jste trapní, když se vám líbí něco takového a vy se cítíte provinile, že to máte rádi. Zdá se to strašně na hlavu, že jo? Ale opravdu v takové době žijeme. A člověk se v tom už pomalu ani nevyzná. Mainstream je strašně populární, ale zároveň je spoustou lidí odsuzován a posuzován za póvl a pokud nejste alternativní a nelíbí se vám například film od švédského psychopata nebo neposloucháte hudbu ženy, která slepá hraje na klavír, který si sama vyrobila z krabičky od sirek, tak jste loser. Já mám ráda různý věci, ale taky jsem se načapala, že selektuju věci na ty, o kterých můžu někomu říct a ty, které bych si měla radši nechat jen pro sebe. Ale dneska Vám tady odkryju seznam věcí, filmu, hudby a obecně toho, za co by mě asi parta hipsterů už nikdy nepustila na Náplavku nebo do zakouřený kavárny. 1. Film? Když jsem byla mladší, tak js

Jestli někoho z vás zajímají krátké povídky, které píšu, tak od teď budete mít možnost přečíst si nějaké vybrané zde, na mém blogu. Jako první jsem si vybrala povídku "Psaní", kterou jsem napsala poměrně nedávno a zajímala by mě k tomu i nějaká zpětná vazba. Co si myslíte o vztahu a povahách lidí, kteří v příběhu figurují a jak by jste vy situaci zakončili. Budu moc ráda za vaše komentáře tady na blogu nebo klidně na facebookové stránce. "Nemusíš se ničeho bát, nemusíš v sobě dusit zlost na mě. Ženy odcházejí a přicházejí. Stejně tak já. A i když se teď cítíš, že jsi do mě zamilován, protože ti bije srdce rychleji, když jsem s tebou, tak to pomine, stejně jako bouřka. Spojuje nás jen určitý časový úsek. Rozhodli jsme se, že budeme spolu na stejném místě ve stejnou dobu, na nějaký čas. Všichni chceme nějaké jistoty, ale ty ti nemůžu dát, stejně jako ty je nemůžeš dát mně. Přesto, že se začínáš na mě zlobit a vyplňuješ vzduch dusivým mlčením, tak jednou budeš vzpom