Víkend v Krumlově.

Konečně jsem někoho dokopala k tomu, abychom se jeli podívat do Českého Krumlova! Naposled jsem tam byla před třemi lety a je to moje oblíbené město v Čechách. Vždycky je moc hezké potulovat se v uličkách a vždycky objevit nějaké nové cestičky.

My jsme s Petrem velmi chytře spojili výlet do Českého Krumlova s návštěvou mojí rodiny. Minulý víkend jsme vyrazili na chatu do Soběslavi, cestou ještě vyzvedli moji ségru a jelo se. Vždycky přijíždíme na víkendy domů později večer v pátek, a proto se už nic významného ten večer nedělo, dali jsme si dobrou večeři, povídali si a šlo se celkem brzy spát.

No a v sobotu jsme ráno s Petrem moc neotáleli (rozuměje nemohla jsem se ani namalovat nebo si něco udělat s vlasy), sedli do auta a nabrali směr Český Krumlov. Nabrali jsme správný směr, ale tedy oklikou, protože jsme v momentu nepozornosti špatně zahnuli a cestu si prodloužili asi o 10 minut, ale nikdo není dokonalý, že ne??! Každopádně kolem 11 hodiny jsme už byli v Krumlově, zaparkovali jsme blízko zámku a vydali se hned po schodech na vyhlídku.

Spousta turistů už k Českému Krumlovu neodmyslitelně patří, obzvlášť o prázdninách v sobotu, navíc když byl tak hezký den. Ale stejně mi to oproti mým minulým návštěvám přišlo celkem dobrý, takže žádné tlačenky se nekonaly. Petr chtěl rozhodně na prohlídku zámku, takže jsme si koupili okruh č.1 a počkali asi 20 minut, než prohlídka začala. Byla z nás celkem zajímavá skupina lidí, a pobavilo mě, že děti byly víceméně vychovanější, než jejich rodiče. A co teprve průvodce, na toho jsme měli štěstí! Nikdo to nepopsal líp, než Petr, a proto ho musím citovat slovy: ,,Umaštěnej ajťák s kalhoty vykasanými nahoru." I když vzhled jsme až tak neřešili, spíš to, jak v každém sále něco tedy řekl, pak se snažil ještě něco vylovit ze svojí hlavy, a když zjistil, že to asi nepůjde, tak po chvíli ticha prohlásil: ,, No.. Tak se asi můžeme přesunout do dalšího sálu.."

Po prohlídce zámku už jsme dostali hlad, a proto jsme se vydali hledat nějakou restauraci. Moje původní plány dát si palačinku krachly, když jsme se dozvěděli, že za jednu palačinku chtějí 120 korun. Proto jsem přestala vymýšlet a šli jsme najít něco normálního, no. A po delší chvíli přebírání jsme se rozhodli, že se najíme v Traveller's, což byl hotel a restaurace, která měla trochu podobu nějaké středověké krčmy. Kmitalo tam asi 6 kluků, kteří se snažili co nejlépe obsluhovat narvaný podnik. I my jsme se usadili a na to, kolik tam bylo lidí, jsme dostali jídlo poměrně brzy, i když mně přinesli šťouchané brambory trochu později. Ale já jsem se nezlobila ani trochu a jejich situaci chápala, narozdíl od některých nepříjemných hostů, které jsem v reakci na to probodávala pohledem.

Po dobrém obědě jsme vyrazili na procházku kolem vody, já jsem si v tom horku dala ještě ledovou kávu. Cestou parkem jsme narazili na rozbitou lavičku, ale moje pokusy opravit ji skončily neúspěchem (v minulém životě jsem byla stavitel).

Jelikož se začalo kazit počasí, tak jsme v Krumlově už tak moc času nestrávili, ale ještě si něco málo prošli a po 15 hodině vyrazili zpět na chatu, kde se večer grilovalo a popíjel cider.

A jak trávíte prázdniny vy?

Nikola