V pozici bojovníka

Cítím, jak se třesu a myslím na to, že se třesu. A kvůli té myšlence se třesu ještě víc. Celý svůj život trávím hledáním svého smyslu, ale nedávno jsem tomu začala říkat hledání středobodu, a to protože je v tom drobný rozdíl, který dělá strašně moc.

Ať mě moudrý jogín, který náhodou čte můj blog opraví, ale já mám pocit, že v józe se točí vše kolem středu. Střed je rovnováha, která je v józe důležitá, střed je propojení tělesného a duševního, střed je provádění bandhy (dechové cvičení, při kterém se vědomě zadržuje tok energie, aby při uvolnění proudil silněji). V životě také hledáme všichni svůj střed, což si ale pleteme s myšlenkou, že to znamená "mít všechno". Pro mě je indikátorem středu nalezení klidu. Když jsem napojena na svůj střed a konečně pro něj mám vše co potřebuji, třes se zastaví. Stejně to je i v jógových pozicích. Třesu se, což znamená energii a neklid, ale když se nadechneš a vydechneš a "pustíš se", nalezneš svůj střed. Já jsem se před nějakou dobou ve své mysli nastavila na pozici bojovníka, a to protože jsem v období života, kdy cítím, že je to pro mě to pravé. Zaprvé se mi líbí ten název! Bojovník, je to tak vznešený a neohrožený. Nemá strach postavit se těžké situaci a nalézt v ní klid, protože nechá plynout. Nesnaží se ovládat vše kolem sebe, ale zároveň objevuje náznaky a hledá svůj klid.

A to je přesně moje mantra, kterou jsem hledala a potřebovala. Stojím pokorně, avšak neohroženě, nemám strach postavit se těžké situaci a hledám v ní svůj klid.

V mém životě se teď dějí moc zajímavé věci a je jich hodně, a věřím, že to je díky tomu, že jsem se těm věcem otevřela a dala vsázku svou zranitelnost, však víte jaká jsem citlivka.

Mějte se krásně.