Poslední dobou je to otázka sebezdokonalování. Peču muffiny, učím se, snažím se vše stíhat a zatím vše vychází. A vzpomínám na léto, jak to bylo super, když jsem nic z toho dělat nemusela. ;)
Měla jsem tu čest pracovat hned ve třech obchodních domech v Praze. Každé z těchto míst je trochu jiné. V jednom se potuluje více bezdomovců, v jiném se pro změnu potulují bezradní turisté, kteří neví kudy ven. Ráda bych se s vámi dnes podělila o některé historky z mé práce, aneb co můžete zažít, když pracujete ve stánku v obchodním domě. Začnu tím, ve kterém jsem nejčastěji. Tam musím uznat, že to je občas nebezpečné. Nejen, že ochranka se tam většinou někde vybavuje, a pak se tam potulují feťáci a bezdomovci a nebo různé partičky, které hodně baví si dělat z prodavačů srandu, shazovat jim zboží z polic, ale docela mě šokovalo to, že ti sekuriťáci se s nimi i znají a tak si potykají a neřeší nic. Ale nebudu zlá, protože jsem je občas už viděla zasáhnout při nějakých vypjatých situacích, a to zas zvládli dobře, takže úplně na ozdobu tam zas nejsou. V tomhle obchoďáku se docela krade. V mém okolí vím hned o několika obchodech nebo stáncích, kde například vypáčili vitrínu, jednou js...
Dlouho jsme se těšili, chystali a připravovali na svatbu Pavly, mamky mého přítele, a Tomáše. Všechno mělo být samozřejmě dokonalé, jak už to s přípravou svateb bývá. Ale všichni moc dobře víme, že nikdy není vše dokonalé. Já byla stále narvaná v mikině a nevěsta makala :-D Přípravy probíhaly samozřejmě dlouho dopředu, ale i tak se docela dost věcí muselo stihnout poslední dva dny před svatbou. My jsme přijeli ve čtvrtek a i když jsem v posledních dvou týdnech hodně zápolila s nemocí (zvýšená teplota, rýma, kašel, přicházela jsem o hlas..), tak jsme se snažili vypomoci co nejvíc. Ale byla kolem opravdu spousta obětavých lidí, takže se v podstatě vše stihlo krásně, což by bez workoholické nevěsty nešlo. Můj velevýtvor. Přepracovaný. Slunce ve sklenici a etiketa vespod. V pátek jsme připravovaly obložené mísy a já se ujala vaření obrovského kotle guláše, protože bych si klidně do životopisu mohla napsat, že guláš fakt umím :-D Kluci hlavně tahali hrnce a těžké věc...
Nikdy jsem to neměla s př á telstv í m jednoduch é . Buď jsem si vybrala špatn é př á tele, nebo jsem j á byla špatn ý př í tel. Každop á dně jsem snad nikdy neměla klidn é př á telsk é vztahy, i když jsem je vždy tak moc chtěla, asi jako každ ý . Na 1.stupni z á kladn í školy byla parta holek, kter é se bavily t í m, když si našly nějak é ho člověka ve tř í dě a všem nakukaly nějak é pomluvy o něm a postaraly se o to, aby se s n í m nikdo nebavil. Nakonec jsem i j á padla za oběť a musela jsem ve škole poslouchat ur á žky , že si nemyju vlasy a dalš í nesmysly, kter é tu radši ani nechci rozmaz á vat. Na to přišly sms zpr á vy, kter ý mi mě ty holky oblažovaly několikr á t denně. Doč í tala jsem se v nich, že jsem zas*** p í ** a ať umřu a různ é dalš í perly....
Komentáře
Okomentovat