Poslední dobou je to otázka sebezdokonalování. Peču muffiny, učím se, snažím se vše stíhat a zatím vše vychází. A vzpomínám na léto, jak to bylo super, když jsem nic z toho dělat nemusela. ;)
Měla jsem tu čest pracovat hned ve třech obchodních domech v Praze. Každé z těchto míst je trochu jiné. V jednom se potuluje více bezdomovců, v jiném se pro změnu potulují bezradní turisté, kteří neví kudy ven. Ráda bych se s vámi dnes podělila o některé historky z mé práce, aneb co můžete zažít, když pracujete ve stánku v obchodním domě. Začnu tím, ve kterém jsem nejčastěji. Tam musím uznat, že to je občas nebezpečné. Nejen, že ochranka se tam většinou někde vybavuje, a pak se tam potulují feťáci a bezdomovci a nebo různé partičky, které hodně baví si dělat z prodavačů srandu, shazovat jim zboží z polic, ale docela mě šokovalo to, že ti sekuriťáci se s nimi i znají a tak si potykají a neřeší nic. Ale nebudu zlá, protože jsem je občas už viděla zasáhnout při nějakých vypjatých situacích, a to zas zvládli dobře, takže úplně na ozdobu tam zas nejsou. V tomhle obchoďáku se docela krade. V mém okolí vím hned o několika obchodech nebo stáncích, kde například vypáčili vitrínu, jednou js...
Dlouho jsme se těšili, chystali a připravovali na svatbu Pavly, mamky mého přítele, a Tomáše. Všechno mělo být samozřejmě dokonalé, jak už to s přípravou svateb bývá. Ale všichni moc dobře víme, že nikdy není vše dokonalé. Já byla stále narvaná v mikině a nevěsta makala :-D Přípravy probíhaly samozřejmě dlouho dopředu, ale i tak se docela dost věcí muselo stihnout poslední dva dny před svatbou. My jsme přijeli ve čtvrtek a i když jsem v posledních dvou týdnech hodně zápolila s nemocí (zvýšená teplota, rýma, kašel, přicházela jsem o hlas..), tak jsme se snažili vypomoci co nejvíc. Ale byla kolem opravdu spousta obětavých lidí, takže se v podstatě vše stihlo krásně, což by bez workoholické nevěsty nešlo. Můj velevýtvor. Přepracovaný. Slunce ve sklenici a etiketa vespod. V pátek jsme připravovaly obložené mísy a já se ujala vaření obrovského kotle guláše, protože bych si klidně do životopisu mohla napsat, že guláš fakt umím :-D Kluci hlavně tahali hrnce a těžké věc...
obraz Paula Gauguina z pinterest.com Lidé se celý svůj život nějak mění a pokud vám někdo řekne větu: "Ty ses tak změnila.." a myslí to v negativním slova smyslu, tak to vlastně nechápu (pokud tím nemyslí "ty ses změnil, dřív si nevraždil koťátka"). Myslím to tak, že lidé se neustále nějak vyvíjejí ve svém životě a je to vlastně dobrá věc. Učíme se ze svých chyb, nebo také ne, každopádně naše zkušenosti a prožitky nás nějak formují do naší současné podoby, která se u nás ale také dlouho neohřeje. Zase se časem naučíme něco nového a něco to v nás změní. Občas si tak nějak rozebírám sama sebe. Je asi pravda, že se v sobě někdy rýpu až moc, ale je to vlastnost, kterou jsem v sobě měla odjakživa, hodně nad svým světem přemýšlím. A vlastně mě nedávné uvědomění dost překvapilo. Vůbec jsem si neuvědomila, jak moc jsem se změnila například oproti loňskému roku. A já se ptám, co se v mém životě odehrálo, že jsem se tak zásadně změnila? Jak se člověk mění? Co spus...
Komentáře
Okomentovat