Poslední dobou je to otázka sebezdokonalování. Peču muffiny, učím se, snažím se vše stíhat a zatím vše vychází. A vzpomínám na léto, jak to bylo super, když jsem nic z toho dělat nemusela. ;)
Občas mám problémy být sama se sebou. A nemyslím tím jen to, že zrovna jsem sama doma, ale když je člověk jen sám se svými myšlenkami. Čisté a syrové já. Někdy mám pocit, že se lidé rádi zaměstnávají a obsypávají povinnostmi proto, že bez toho neumí žít. Někdo kdysi říkal (říkám to, protože nevím kdo :-)), že práce dělá člověka a je fakt, že se to stalo stěžejní částí našeho života. Řeší to otázku financí, lidí, se kterými se stýkáme, témat, o kterých se bavíme, jsme podle toho zařazeni do určité kolonky a řeší to náš čas, který máme nazbyt. Dost často se podle toho sami definujeme. Kdo jsi? Spisovatel. Kuchař. Majitel klubu...Možná, protože sami nevíme, kdo vlastně jsme. Nedokážeme to popsat jinak a jednodušeji, nechceme si s tím dát tu práci. A taky nevíme, jak trávit jinak čas. Ale co by se stalo, kdybychom byli jen se svým já? Znáte to, že když nemáte co na práci, tak se začnete nudit a užírat. Jasně, mít 14 dní dovolenou je něco jiného, to si zaslouženě hovíte někde na slun...
Konečně! Cítím se zase jako normální člověk! Můžu jíst co chci, mám energii, a nevadí mi trávit celý den na nohou, ve městě, mezi lidmi. Takový byl alespoň začátek mého druhého trimestru. Tento čas jsem využila především na to, abych se viděla s co nejvíce lidmi, se kterými jsem se delší dobu nesešla. Přišel čas zase nabrat trochu lásky, moudrosti a úžasné aury od mých milovaných. Tak jsem začala docela dost jezdit do Prahy, občas přijel i někdo za mnou na sever, a já nabrala úplně nový dech. Začala jsem se takovým roztomilým způsobem zakulacovat, skoro každý den vyžadovala zmrzlinu, začala mi zase chutnat káva, i když spíš ve formě ledové kávy se spoustou ledu a mléka, a hlavně jsem se začala zase hýbat. Jemná jóga, procítit každý pohyb, aniž by se mi chtělo zvracet nebo spát. Ach, jaká slast pro mé tělo! 😁 S každým týdnem mi ale bříško rostlo, a tu se mi začaly šířit křečové žíly, provedla jsem si něco s lopatkou na zádech, protože se mi změnilo těžiště, a já si ko...
Wow, jak se začíná takový článek? Už jsem to na mou duši zapomněla. Dokonce jsem měla problém se přihlásit na admin, abych mohla tento příspěvek napsat. Prostě a jednoduše to jsou 3 roky, co jsem naposled vyplodila delší text. Tedy na blog. V mém osobním životě se více či méně nějaké psaní vždy odehrávalo. Tu kratší výžblepty či básničky do poznámek v mobilu, jindy dlouhá práce na téma Nadam Yoga, kterou jsem sepsala v rámci mého jógového učitelského kurzu. Za ty 3 roky se toho v mém životě událo hodně, a ráda bych se ke všem těm událostem minulým i budoucím občas vyjádřila. 1) Udělala jsem si učitelský jógový kurz Tento kurz jsem vlastně absolvovala těsně před mou svatbou, ale nikdy jsem o tom nic nenapsala. Měla sem trochu obavy o tom psát, abych byla upřímná. Zaprvé to byl intenzivní zážitek, a za druhé se v té době k tomu pojily nějaké neshody s přáteli (které jsou již několik let vyřešené, ale stejně jsem neměla moc chuť o tom psát). Abych to zkrátila, na 3 týdny jsem se odst...
Komentáře
Okomentovat