"Darování" plazmy.


Minulý týden jsem byla v UNICAPLASMA na Hradčanské, kde jsem darovala plazmu. No,, darovala...Spíš prodala. Vlastně úplně prodala! :-D

Každý si myslí, že mě především navnadily ty peníze, ale musím konstatovat, že bych to nejspíš udělala i zadarmo. Samozřejmě, že peníze byly vééélikou motivací, ale spíš to, co mě nejvíc nakoplo, byly jejich facebookové stránky, kde bylo spoustu kladných hodnocení, fotky a vše nasvědčovalo tomu, že je tam kupodivu dost příjemná atmosféra.

No, tak jsem se tedy objednala a za pár dní už jsem tam stála před hlavním vchodem do budovy. V recepci hned v přízemí se musíte ohlásit, mají tam na seznamu Vaše jméno a teprve potom můžete projít dál k výtahům, tudíž bez objednání Vás tam vůbec nepustí. Připadala jsem si tak privilegovaně, och! :-D

Ve druhém patře už byly dveře do UNICAPLASMY. Vstoupila jsem do recepce, kde jsem se zaregistrovala, přečetla si "Poučení dárce krve"a vyplnila dotazník, který se týkal toho, jaké nemoci jsem prodělala, jestli jsem byla někde v zahraničí a tak dále, bylo prostě vidět, že jen tak někoho si tam nepustí (co jsem se dozvěděla, budu tento dotazník vyplňovat při každé další návštěvě). Potom jsem odnesla vyplněný dotazník na recepci, kde už mi přiřadili pořadové číslo 111 a čekala jsem na první vyšetření. Takže jsem šla nejdřív do vyšetřovny č.2. Tam mi milá starší paní doktorka zkontrolovala dotazník, pak se mi podívala na žíly, z levé ruky mi vzala odběr na testy (jen takovou malou ampulku) a řekla, že z pravé ruky mi pak budou brát krev. Prohodila pár vtípků, asi taky aby mě uklidnila a poslala mě zpátky na recepci. Tam jsem čekala, až budu na řadě ve vyšetřovně č.1. Zde byla paní doktorka (už né tolik příjemná), která mě zvážila, prohlídla, poslechla si srdce a tak dáál.

Všechno bylo v pořádku a byla jsem vyhovujícím kandidátem na odběr plazmy, i když váhu jsem měla těsně, berou tam lidi jen nad 55kg, tak kdo chce jít, tak na to si dejte pozor! :) Pak mi bylo doporučeno, abych si před samotným odběrem došla na wc, protože trvá asi nějakých 45 minut. No skoro sem to ani nestihla, na odběrový sál mě volali hned, tak jsem v rychlosti letěla čůrat a pak celá vyplesklá na sál. Tam si mě vzala sestřička, která strašně drmolila a v kombinaci s mojí hluchotou, bylo docela komický, jak jsem si já pořád ptala:"Co? Cože? Pardon? Nerozumim!" ..No asi si říkala, že jsem nějaká vadná! :-D Posadila mě na zelené pohodlné lůžko, upozornila mě na různé věci, řekla mi, že až začně odběr, tak ať si na přístroji hlídám světýlko, pokud bude zelené, tak je vše v pořádku, jak začne svítit oranžově, tak musím mačkat míček, který mi dala do pravé ruky.

Pak přišla chvíle, kdy mi zapíchla jehlu do ruky. Jehla velká jako "stračena". Rozhodně se to bolestí liší od obyčejné injekce, oooh, zlaté injekce! :-D Ale vydržet se to dá, já sem celou dobu koukala někam úplně do pryč. Když mi všechny trubičky nastavila tak, jak mají být, tak jsem vytáhla svůj tablet a sestřička mě upozornila, ať radši při prvním odběru nečtu,někomu se u toho dělá prý špatně. "Koho poučuješ, ty?!" myslela sem si v duchu :-D No tak jsem si nečetla, místo toho jsem hrála "Chcete být milionářem?" :-D

Po odběru mi špatně nebylo, trval teda asi nějakých těch 45 minut, vzali mi asi 750-800 ml plazmy, což je teda cca 1,5 litru krve, jen cca! Přesně to nevím :-) Pomalu jsem vstala, mohla jsem si vzít ledový nápoj z boxu, byly tam kofoly, birelly, nějaké mattonky, já si vzala zázvorové pivo. Pak jsem dostala žeton na horký nápoj z automatu, bebe sušenky, slevu 20% do C&A a pak ještě finanční náhradu.

Zkušenost to nebyla nepříjemná, až na moje pozdější mdloby v tramvaji, ale o tom zas někdy příště. Jsem zas objednaná na 20.listopadu ráno, takže na můj svátek, to si dávám pěkné dárečky, co? :-D

Mějte se krááááásně.

Komentáře

Okomentovat

Populární příspěvky z tohoto blogu

Jaký byl můj 3. trimestr?

O přátelství.

Jaký byl můj 1. trimestr?