Úhel pohledu: Svatba, o které jsem zapomněla napsat článek.

A takhle jsem měla rozbité koleno, ale to je zase jiný vtipný příběh.

Asi 6.září (mám ten pocit) jsem byla na svatbě svého bratrance, která se konala v Počátkách u Pelhřimova. Strašně jsem se na těšila, už kvůli tomu krásnému místu, kde se měla odehrát a samozřejmě taky kvůli svému bratranci a jeho roztomilé nevěstě Aničce (ať nežeru :-D).

Takže v sobotu ráno jsme vyjeli celá rodinka v autě, já a ségra jsme si sbalily více oblečení, abychom to mohly přes den střídat (materialistky jak prase co), ale když nad tím teď tak přemýšlím, tak já jsem se vlastně vůbec nepřevlíkla, celej den jsem byla v mintových šatech a strašnejch podpatkách! No ale nebyla bych to samozřejmě já, aby to nebylo v mém podání a z mého pohledu komické :-D.

Hned, jak jsme dorazili, tak mě štípla vosa. Vosa agresorka. Mrcha štiplavá. Prostě jsem vystoupila z auta, chvíli kolem mě lítala (obhlížela situaci a strategizovala), a pak mě prostě SPROSTĚ ŠTÍPLA! Štípla! Naštěstí jsem tedy nepropukla v hysterický pláč, ale za každým jsem chodila, smála se jak malý weird psycho a říkala jsem, že mě štípla vosa. Takže první dojem, kterým jsem se tam před všemi účastníky svatby zapsala byl ten, že jsem přišla, držela jsem si ruku a ptala se:"Nemáte Zyrtec? Mě štípla vosa. CHACHAHACHA." :-D Naštěstí byli všichni ochotní a už se ke mně řítili se Zyrtecem, který se mi rozpadl v ruce a musela jsem si ho z dlaně vylízat a se sklenicí vody (možná to bylo trochu moc dramatický, jako kdybych měla nějakou zlomeninou, nebo průstřel v těle:-D)

No ale obraťme list. Nejdřív nás čekal oběd jen s rodinou a nejbližšími. Tak jsme se usadili, hezky nás všichni pokorně obsluhovali, což mi nebylo úplně příjemné (mně se prostě nelíbí, když mě někdo obsluhuje nebo tak), ale to jídlo bylo super. Měli jsme předkrm, jsou to sice už více jak dva měsíce, ale zkusím si vzpomenout, co jsme to měli, Předkrm byl myslím losos s nějakou omáčkou, rukolou a bagetkou, což bylo asi to nejlepší z celého menu. Druhý chod byla mám takovej pocit klasická knedlíčková polévka, která se asi podává na každé svatbě. Snoubenci dostali pěkný bryndáček (ale myslím, že tohle by se mělo dát až novomanželům, prostě až po obřadu, ale já jsem v životě na moc svatbách nebyla, takže co já vím :-)). Hlavní chod byl hovězí steak (možná rumpsteak, ale nejsem odborník na maso a upřímně mi to je úplně jedno, já radši baštím kuskus se zeleninou :-D) s pepřovou omáčkou a s nějakými bramborami. Vtipný bylo, že Babička, která seděla vedle mně, si dala na talíř asi dva kousky brambor a říkala, že to nesní, a po chvíli se sháněla po míse s bramborem :-D. Dezert byla panna cotta s ovocem a physalis, kdo nezná, ať gůglí.

Kdo se dočetl až sem, tak jarmulky dolů. Už se budu snažit více stručně psát, slubuju. Obřad se konal až někdy hodinku po obědě, prostě abychom si všichni asi odpočinuli, namasírovaly pupíčky a povolili pásky. Já si šla lehnout na pokoj, protože jsem strašná peciválka, ale budu se snažit už nebýt. Obřad byl vážně hezoučký, jako to se nedá úplně popisovat, tam prostě musíte být. Bylo to dojemné, protože pro ně začíná nová etapa života, i když pro ně to asi není tak velká změna, žijí spolu už docela dost let, takže to spíš asi chtěli nějak oficiálně stvrdit a udělat si krásnou párty ve svatebním stylu :-D. Co se mi hodně líbilo, byl karikaturista, kterého novomanželé dostali jako svatební dar, jak jsem vyzvěděla. Takže jsme se nechali namalovat se ségrou, byla na něj docela fronta a musí dostat můj obdiv, že ho nebolela ruka, nebo to nedal tak znát. Při prvním novomanželském tanci hrála na housle kupodivu houslistka, které to šlo opravdu mooooc dobře, a pak se krájel dort. Oprava: dorty. Novomanželé si zvolili netradiční variantu, vybrali si celkem 8 dortů z jedné francouzské cukrárny. Nepamatuji si úplně všechny dorty, a to jsem četla jejich francouzské názvy přede všemi přítomnými. Shame on me. No nic, vzpomínám si například na Tarte tatin, což je obrácený jablkový koláč, nebo tam byl vanilkový koláč z listového těsta, různé ovocné koláče, a tak. No supr čupr, já ochutnala ze dvou ovocných dortů jen kousek, ale mňam ham!

Večer už se tancovalo na výběr písniček, které jsme si mohli předem vybrat, i když na mojí písničku se nedostalo, a když jsem se vloupala do notebooku, ze kterého písničky hrály, tak jsem tam mojí písničku nenašla, takže někdo buď nemá rád mně, nebo mojí písničku. Každopádně si ho najdu! :-D

Nevím, co bych o tom ještě více psala, asi jen dodám ten závěr, že bych se nikdy nechtěla vidět tancovat. Myslím, že bych si radši vypálila oči. :-D Každopádně strašně moc ještě znovu gratuluju novomanželům Aničce a Honzovi. Takže tohle byl můj úhel pohledu, snad byl zajímavý. Čau!