tady niky

Bilance, suma sumárum. Už je to zase tady. Mám tendence pořád rekapitulovat, nejen na konci roku, což má asi většina lidí, ale já kolikrát i na konci týdne přemýšlím, jaký ten uplynulý týden byl, jestli byl podle mě kvalitní :-D Co se týče hudby v roce 2014, tak zcela určitě. Tedy v každém roce se najde nějaká kvalitní hudba, což o to, tenhle rok sem ale nadmíru spokojená. Velkou radostí pro mě bylo vydání nového alba Lany Del Rey- Ultraviolence. Je tady ale i spousta dalších, které uvidíte v mém seznamu níže. Snad pro Vás písně budou dobrou inspirací pro poslech nebo se alespoň v kostce ohlédnete za hudbou roku 2014. Tohle jsou mí favoriti: 1. Lana Del Rey- Brooklyn Baby 2. Birdy- Words as Weapons 3. Coldplay- A Sky Full Of Stars 4. Tycho- Awake 5. Broken Bells- After the Disco 6. Sia- Chandelier 7. Angus and Julia Stone- New Album 8. Maroon 5- Maps 9. She and Him- Stay Awhile 10. Pink Floyd- The Endless River

zdroj: http://blog.bibulu.com/ Dítě vidí Vánoce úplně jinak, než dospělý člověk. Když zabřednu do svých vzpomínek na Vánoce, tak mi na mysl přijdou vždycky první spousty světýlek, úsměvy, nadšení a těšení se na Štědrý den. Všude kolem spousta sněhu, cukroví, koledy, hašteření se ségrou, neustálé poskakování z místa na místo. Šetření si místa v bříšku na večer. Teď je to všechno úplně jiné. U nás doma už jsme všichni dospělí, takže nějaké tajné balení dárků a jejich následné chování se už ani neděje. Většinou si to vykecáme ještě před Štědrým dnem a nebo si rovnou voláme a ptáme se jeden druhého, co bychom k Vánocům potřebovali. Je to hrozná škoda, protože jsem člověk, co miluje překvapení, a možná bych potřebovala, aby mi někdo čas od času vyrazil dech (ne doslova :-D). To, co mi z dětských Vánoc zůstalo je nejspíš blízkost rodiny. Jsme všichni spolu a tento rok jsem z toho dojatá víc, než kdy jindy, protože sem se přestěhovala do Prahy a moje maminka bydlí 100 kilometrů daleko,

Po dlouhé době jsem opět doma v Táboře. Je to takové útočiště, mám tu klid, vždycky se tu můžu nějak zbaběle schovat. To bylo něco, co jsem dělala poslední dva roky na střední škole, když sem tu ještě bydlela. Věci se ale tolik změnily. zdroj:http://worldccp.com/ zdroj: http://www.husitskamesta.net/ V září sem se přestěhovala do Prahy, protože sem nastoupila na vysokou školu a celý můj život se změnil skoro od základu. Jediné, co mi snad zůstalo je jméno. Možná už nejsem tolik vystrašená, jako sem byla tady v Táboře. Teď se dokážu bavit s úplnými cizinci, ve spoustě situacích jsem mnohem spontánnější, odvážnější a život pro mě najednou není jen tou postelí v mém pokoji, kdy sem byla celou dobu schovaná pod dekou a těšila se na konec dne až usnu. Na Praze je krásná její nepředvídatelnost, den se občas znenadání celý naplánuje za Vás. A spontánní nápady bývají snad zpravidla ty nejlepší. I kdyby neměly dobrý konec, tak je to zkušenost, ze které máte buď dobrou historku nebo al

Je tady další článek, který vznikl absolutně spontánně, bez žádného složitějšího uvažování. :-D I když, teď už asi přes 5 minut přemýšlím nad tím, jak tento článek uvést, a to já většinou jedu, jedu, jedu. Jsou asi 4 hodiny ráno, když tenhle článek píšu. Když prostě člověk nemůže usnout, tak se můžou dít různé věci. A u mé maličkosti se občas dějí podivné věci, ale to i za bílého dne. Dnes jsem přišla s článkem, který Vám opět přiblíží něco z mého života, co mám ráda, co nemůžu vystát (toho ale upřímně zas tak moc není), to, co by se Vám lidé o sobě báli říct, ale mě je to prostě jedno :-) (?). Otázky jsou z tagu na internetu, tagy mě občas docela baví, a myslím si, že je to super zábava, když Vám přijde návštěva a Monopoly je už prostě ohrané jak gramofonová deska. Navíc se dozvíte nějaké zajímavosti o Vašich přátelích a to je třeba něco, co mě bavit nepřestane. 1. BYLA JSI POJMENOVÁNA PO NĚKOM? Nikola- asi po nějaké Řekyni, více říci nemohu. :D 2. KDY JSI NAPOSLEDY PLAKALA? Vč

V Praze už nám napadal sníh a stihl se zase proměnit v nechutnou břečku, a teď tu máme opět jen mokro. Ale stejnak, nebylo to jak na objednávku? Začátek prosince a BUM, začalo sněžit! A stejně tak, jako padaly armády sněhových vloček, tak budou teď padat na internetu články o Vánocích a sněhu. Jenomže většina skončí jako ten sníh- nechutnou břečkou. :-D Bojím se, že to bude i můj článek, ale poslední dobou se nad tím vánočním obdobím zamýšlím čím dál více. O jakých hodnotách to vlastně je. Nechci tady moralizovat, že na dárky by se vůbec nemělo hledět, že by lidé měli být hlavně spolu..To už je nám všem dobře známé, ale stejnak se potají na dárky těšíme. Já se přiznám, mám ráda dárky, hlavně to rozbalování. Ale stejně jako dárky ráda dostávám, tak OPRAVDU ještě radši dárky dávám. Je strašně krásné někomu udělat radost, a to, že je rodina spolu je krásný bonus. A i když není Váš prosinec a vánoční čas takový, jako si představujete, je důležité si udělat takové malé Vánoce jen pro sebe