Kouzlo starých filmů #1: Snídaně u Tiffanyho, Funny Girl

Zkouškové období se očividně snažilo o mojí dekonstrukci. Rozhádala sem si ob den pár lidí, jednou si pobrečela (tedy myslím že jednou) a hlavně sem se naučila, že nejméně produktivní jsem obzvlášť v tomto období, ale termíny člověka donutí k nemožnému.
Měla sem tady malý výpadek s blogováním a ve volných chvilkách se k tomu ne a ne donutit. Přitom je to věc, která mě hodně baví a vždycky se u ní uvolním, někdy i víc, než u sledování seriálu. Teď už sem se ale naštěstí přiměla k napsání článku, který sem tu měla nějaký týden rozpracovaný a hodlám Vám ho nyní představit.
Článek o mých oblíbených filmech, ale pozor, jen těch starých. Klasiky by se neměly opomíjet, počátky filmů jsou něčím, co v mém životě zaujímá absolutně nepostradatelnou pozici. Muzikály, teatrální výlevy, skvělí herci, do kterých byly pravděpodobně zamilované vaše babičky. Tady vám přináším první dva z osmi mých nejoblíbenějších klasických filmů z let 40., 50., 60... Příští týden další, konkrétně muzikál "Singing in the rain" a "Eva tropí hlouposti". Co více si přát.

1. Breakfast at Tiffanys

zdroj:http://sheepandstitch.com/

Tento film snad musí znát každá milovnice módy a Audrey Hepburn. Tímto filmem se naše zlatá Audrey proslavila celosvětově. Film o ženě z New Yorku, která má bezejmeného kocoura, žije okázalým životem i s minimem peněz, ve svém malinkém bytečku pořádá večírky pro 50 lidí nejméně a většina jsou celebrity a vlivné osobnosti. Do jejího celého nekonvečního světa se připlete spisovatel Paul, který má najednou velkou spoustu materiálu na zpracování. Samozřejmě se ve filmu objeví romantika, nějaké nečekané zvraty a dramatické výlevy. Ale film rozhodně stojí za podívání se už kvůli Audrey, která prostě měla nejen šmrnc, ale hlavně uměla skvěle hrát a to nejen postavy nanynkovského typu, čehož si velice cením, mohla bych jmenovat dva snímky, kde byla nezapomenutelná, a to Příběh jeptišky nebo Čekej do tmy (no vidíte, další dva staré filmy, které můžu jen doporučit, a to nejen pro milovníky Audrey).

2. Funny Girl

zdroj:http://cdn.hellogiggles.com/

Barbra Streisand je hned po Audrey dle mého názoru další silnou ženou, která se v minulém století pohybovala ve filmovém průmyslu. Snímek "Funny Girl" je pro mě osobní záležitostí, představuje a snaží se nám přiblížit příběh, se kterým se za svůj život setká velké množství párů. A to je hlavně problém rovnosti ve vztahu. Soupeření, kdo je lepší, kdo je úspěšnější. Copak by vztah neměl existovat nezávisle na tom? Páry by se měly vzájemně podporovat ve své činnosti, mít radost z toho druhého. Dobře se mi to říká, ale ne vždy to stejně dobře funguje. A tento muzikál je především o velké lásce, která by svojí přesvědčivostí mohla přesáhnout filmové plátno, ale bohužel nepřekoná problémy, které se vyskytly. Tak to dopadá, když se Barbra jako Fanny Brice zamiluje do pohledného a charismatického hazardního hráče Nickyho, který má při hře velké štěstí. Ale pak přijde ta velká láska a Nickymu se časem dařit přestane a Fanny se v její kariéře konečně dařit začne. Dostane se do nejslavnější show zvané Follies, kde se stane obrovskou hvězdou. A čím lépe se daří Fanny, tím hůř je na tom Nicky a končí ve vězení. Po tom všem, i když se z vězení vrátí, tak už s Fanny žít nedokáže. Film je plný nádherných písní a jednou z nich je právě závěrečná píseň.