Definuji svoji osobu.






Nikola Pincová (singulár)= skoro 20letá slečna, nemá moc ráda svoje příjmení, protože jí připomíná jejího otce, na druhou stranu má ráda svoje příjmení, protože jí připomíná jejího zrzavého dědečka. Má ráda puntíky, sukně a šaty.Je vášnivý posluchač hudby. Má ráda svoje vlasy kratší . Nemohla by žít bez věčné lásky. Miluje černý čaj s velkou dávkou citronu. Její oblíbená barva je červená, růžová, šedá a černá. Má vlastně ráda všechny barvy kromě oranžové. Má ráda jedinou oranžovou věc, a to jsou pomeranče. Má občas nízké sebevědomí, ale jsou momenty, kdy to nahradí neuvěřitelným optimismem, celý svět pro ni občas září a je neskutečně akční a musí pořád vymýšlet nové věci. Občas nemůže spát celou noc, a tak jí stráví tím, že toho neskutečně moc napíše, a pak má z toho radost. Má ráda kari rýži a rajčata a papriky. Poslední dobou má obsesi na vyrábění obložených talířů. Dříve hodně ráda pila víno, ale teď nemůže, protože měla před několika měsíci zánět ledvin a alkohol jí nedělá dobře. Je dost uzavřená do sebe, ale zároveň se svěřuje celému světu prostřednictvím psaní. Když se do někoho zamiluje opravdově, tak se mu oddá celou svou duší a už navždy bude tvůj rovnocenný partner. Je empatická a neustále si s něčím dělá starosti. Ráda má svůj svět organizovaný, ale zároveň jsou dny, kdy se chce jen tak potulovat neplánovaně nocí. Miluje hvězdičky a květiny. V létě se jí na nose dělají pihy. Umí vyrábět zázvorovou limonádu a vařit hovězí guláš. Tuto kombinaci ještě nezkoušela. Občas se jí hlava ztratí někde v oblacích a jen tězko jí dostanete z těch oblak dolů. Raději si pořiďte vysoký a stabilní žebřík. Pokud se začte do knihy, tak se její svět uzavře do pevného knižního obalu a oči pohltí vytisknutá slova. Její nejoblíbenější film je Darjeeling Limited a usmyslela si, že už se to nikdy nezmění. Stejně tak, jako si usmyslela, že její nejoblíbenější osoba na světě je její máma, a že ani to se nikdy nezmění. A nakonec i stejně tak si usmyslela, že její největší láska na světě je její Petr a ani to měnit nikdy nebude. Nikča přišla na to, že je v životním stadiu, kdy hledá nějaké jistoty. Pokud je její jistotou pohoda, teplá deka kolem jejího těla a ruce lásky kolem ramen, tak je nejšťastnější na světě. Její nejlepší kamarádkou je její ségra, se kterou má občas vztah po italsku, ale jsou si nejbližšími osobami a jsou provázány nejsilnějším sesterským poutem, které mají v plánu někdy potvrdit krevní přísahou. Její pes je spása a teplá kamínka v době chladu, větru a nejistoty. Nikča měla dřív problémy vytvořit si okruh nejbližších přátel, nevěděla jak s tím nakládat. Nakonec přes všechny její potyčky s netykavým životem našla jistoty a okruh přátel, kteří se jen tak nevypaří. Její nejlepší kamarádka je Lucka, fanoušek seriálů a skvělých filmových maratonů. I přes to, že se teď moc nevídají, často myslí jedna na druhou a píšou si velice dlouhé vzkazy, kde se svěřují se svými starostmi, dělí se o humorné prožitky a fotografie. Mají v plánu se zase co nejdříve vidět. Nikča by svůj život nejraději poskládala do jednoho kufříku, nejlépe z hnědé kůže, protože nemá ráda ošklivé igelitky, které jsou přeplněné její minulostí. Zavřela je do skříně a chce se jich nějak zbavit. Přece jen se ale v těch igelitkách občas přehrabuje a najde tam zajímavé kousky, které se dají ještě nějak využít. Ty mají podobu zkušeností, a to nedocenitelných.



Komentáře

Populární příspěvky z tohoto blogu

Jaký byl můj 3. trimestr?

O přátelství.

Jaký byl můj 1. trimestr?