O vaření.

 Další záliba, ze které časem vyrostla taková malá vášeň. Moje maminka je kuchařka, takže sem se odmalička pohybovala v blízkosti surovin a přípravy jídel, ze které sem byla vždycky nadšená. Jako malá jsem milovala jídlo a nedokázala sem si představit jakoukoli šťastnou událost v životě, která by se neměla oslavit jídlem, jak se správně sluší a patří. No jo, ale pak se člověk cpe jak nezavřený a když se do toho přestane správně pohybovat, tak skončí s nějakou tou nadváhou, to je jasné. Já sem takhle dopadla přibližně v 15 letech, kdy se to táhlo do mých 17 let, pak jsem zhubla zase až moc a přivodila si pro změnu zdravotní potíže s podváhou. Takový skok sem udělala.

Teď můžu víceménně s klidem říct, ve svých skoro 20 letech, že jsme se s jídlem zase pomalu usmířili. Naučila jsem se najít svůj střed, ani moc ani příliš málo, relativně zdravě a střídmě, ale dokázat si dopřát i pěknou ňamku, když si o to tělo samo řekne.

A jsme zase kamarádi. Objevila sem velkou zálibu ve vaření a zkoušení nových receptů. Je to pro mě činnost, při které se uvolním a moc se u toho bavím. A potom, když vidím ten výsledek snažení, tak je to snad ještě lepší. Teď mám novou výzvu, a tou je být hodně dobrá i v pečení. Sháním si pomalu recepty a doufám, že se po koláčích zapráší.

A nejlepší je mít k vaření parťáka, který je do toho stejně nadšený, jako vy.



S láskou