Jak zavést udržitelnost do svého života.

Hned na rovinu- nejsem žádný expert, který by měl doma vlastní kompost a nebo borec, který by aplikoval "zero waste" (tj. produkce co nejmenšího množství odpadu). Před takovými lidmi smekám a upřímně je obdivuji a doufám, že se někdy o tuto výzvu pokusím a hlavně doufám, že se takových lidí najde víc. Začala jsem se ale o téma udržitelného rozvoje a stylu života jako takového zajímat celkem aktivně v posledním půl roce. A myslím, že by se o to měl začít více zajímat celý svět.

 Pro někoho může být tohle jen nějaký trend, o trendech víme, že často přicházejí a zase odcházejí. Někomu se šetrný styl života tak může jevit. Ale když se nad tím v hloubi duše zamyslíme, není to něco, co bychom měli my všichni praktikovat? Zkusme se někdy zamyslet nad naší vlastní pohodlností a sobeckostí. Nechceme na našich zvycích a stylu života nic měnit, to je pochopitelné. Zároveň už se ale dnes nacházíme v situaci, kdy tohle začíná být výmluva, která by se neměla tolerovat. 

Jsou vědecké důkazy, všude se o tom mluví, existují reálná čísla (např. že průměrná teplota naší planety rapidně stoupá, ledovce tají, je dost reálné, že některá města budou už brzy pod vodou..). A někdo si ještě dovolí říct, že globální oteplování a celková změna klimatu naší planety, je mýtus?! 

Myslím si a rozhodně nejsem sama, kdo si myslí, že v posledních letech, celá naše planeta dělá špatná rozhodnutí. Pořád jsem a budu toho názoru, že všechny problémy pramení z lidské povahy. Lidé jsou tvrdohlaví, nechtějí naslouchat názorům vzdělaných lidí a radši se vzbouří inteligenci a dají na svůj vlastní rozum. To je přesně to, čím si podkopáváme vlastní nohy. Vždyť už jen naše hodnoty jsou úplně převrácené. Zajímáme se jen o sebe, na hlavním místě jsou peníze, pořád se ženeme jen za majetkem, chceme být bohatí, krásní a úspěšní. Chceme se mít jako v bavlnce. A přesně díky těmto hodnotám vzniká na světě to špatné.

 Kde najít řešení našich problémů? To je přece v nás samých. A ten blábol, že jeden člověk moc nezmění, je to nejhorší tvrzení, které jsem kdy slyšela. Začněme myslet na to, co je dobré pro celý svět a ne jen pro nás. Celé je to o našem myšlení a stylu života. Pokud uděláme alespoň pár drobných změn, tak to bude mít v globálním měřítku dopad velký. Přece si neřeknete, že když všichni ničí naší planetu, tak vy můžete přece taky. Vzpomeňte si na to, co známe už od školky: ,,Když to dělají všichni, tak to ještě neznamená, že je to dobře." 

Zkuste provést alespoň pár změn ve vašem životě a budete mít ze sebe lepší pocit nejenom vy, ale i naše planeta. 

1. Nakupování a recyklace

Hned na začátku dost ošemetné téma, ale u mě je tohle třeba hodně aktuální. Snažím se v posledním půl roce mnohem více promýšlet moje nákupy. Tohle se týká samozřejmě nejen žen, i spousta mužů utrácí úplně zbytečně za spoustu věcí, ale ženy si teď musí dát ruku na srdce a přiznat, že se nechávají ovlivňovat reklamou, různými akčními nabídkami a slevami, ty mladší z nás i módními vlnami youtuberů a bloggerů, kteří nadšeně ve videích ukazují, kolik tašek oblečení nakoupili v Háemku. Na téma oblečení už jsem se na svém blogu rozmlouvala již několikrát, a proto vás rovnou odkážu na článek, který jsem psala již v minulosti. Ale v kostce je nadměrná výroba oblečení pro naše životní prostředí nesmírně špatná. A nezmění se to, pokud budeme mít neustálou potřebu nakupovat více a více věcí, které opravdu nepotřebujeme. Alternativní možností jsou secondhandy, které jsou skvělým příkladem recyklace. Někdo oblečení už nepotřebuje nebo se mu přestalo líbit, ale vám se líbí, tak místo toho, aby tohle oblečení skončilo někde na skládce, kde by se rozkládalo a zabíralo místo ještě hodně dlouho, tak může udělat radost právě vám. A stejně je to i s různými spotřebiči a čímkoliv jiným. Pokud už opravdu něco potřebujete, zeptejte se nejdříve lidí ve vašem okolí, jestli se něčeho takového zrovna nechtějí zbavit. 

2. Způsob dopravy

Zkusme se teď zamyslet nad tím, co auta spalují a vypouští do ovzduší, které my všichni dýcháme. Chcete si tedy stoupnout zezadu auta k výfuku a nadechovat se? Jaký by to byl asi pocit? A to není jediná věc, nemá to dopad jen na naše zdraví, ale i na stav naší planety. Vypouštěním emisí CO2 do ovzduší se zvyšuje průměrná teplota naší planety. To má za následek například snižování zdrojů pitné vody a častější přírodní požáry. Dále také tání ledovců v Antarktidě a vyhynutí asi 2/3 ledních medvědů. Také by nás mohlo vyděsit, že při zvýšení teploty naší planety se budou snáz šířit nemoci. A v neposlední řadě se zvýší hladina moří, zaplaví se města a lidé budou muset být evakuováni někam jinam. Naštěstí existují skvělí lidé jako je například Elon Musk se svým SPACEX, bohatý a schopný muž, který se rozhodl své peníze investovat do něčeho užitečného a opravdu pohnul s vývojem elektromobilů, takže je dost reálné, že do několika let budou elektromobily dostupné pro co největší počet lidí a začneme svou ekologickou stopu trochu snižovat. A to nejmenší, co vždy můžete udělat, je vyrazit do práce na kole a nebo i kdybyste měli ject tím autobusem, který sice bude vypouštět CO2, za to ale odveze spoustu lidí, kteří nemuseli použít svoje auto. 

3. Odpad 

Také jeden z největších problémů. Asi po vás ani nebudu chtít, abychom zkusili spočítat, kolik igelitových pytlíků, obalů a různých krabiček za den vyhodíme. Jak už jsem říkala, lidi, co dokážou aplikovat zero-waste na svůj život, jsou pro mě největší machři, ale já tohle zatím nedokážu, i když bych ráda, alespoň na pár měsíců tohle do budoucna vyzkoušela. Ale můžete váš odpad zredukovat i lehčími kroky, a jen třídit odpad nestačí. Pro začátek můžete zkusit nosit plátěnou tašku, když jdete nakoupit, jak potraviny, tak třeba i to oblečení. Třeba na vás budou u pokladny v Zaře koukat jak na nějakého váguse, když vytáhnete plátěnku, ale je opravdu zbytečné dostávat v obchodech ty taštičky s logem značky, i když věřím, že se cítíte skvěle, když si tu tašku nesete. Další dobrá věc je nevyhazovat doma hned všechny igelitové pytlíky. Pokud jste si v nějakém přinesli něco suchého, například pečivo, tak stačí z pytlíku vysypat drobky a pytlík někde uschovat na jindy. Až se hodně opotřebuje a nebo roztrhá, tak ho klidně vyhoďte, ale aspoň tím trochu snížíte svoji produkci odpadu. Další level by byl používat plátěné pytlíky, které už nějaké obchody nabízí. Také se doporučuje si nosit do obchodu vlastní krabičky, kam si potraviny uložíte. V několika městech naší republiky už existují obchody, které si říkají ,,Bezobalu" (vím o jednom obchodě v Praze a v Liberci), ve kterých můžete nakoupit různé potraviny na váhu a přinesete si tam vlastní krabičky a dózy.

4. Maso

Tady se mnou bude hodně lidí nesouhlasit. A já v tom rozhodně nechci být ultimátní, nějaké maso mi chutná a dřív jsem ho hojně pojídala. Někdy na konci srpna jsem byla nemocná se žaludkem a nějaký měsíc jsem úplně přestala jíst maso. A bylo mi mnohem lépe. Samozřejmě, že jsem to hodně nahrazovala rostlinnou bílkovinou a ze začátku jsem bez masa cítila větší pocit hladu, protože tělo nechápe, co se děje. Po nějaké době jsem si nějaké maso dala a úplně vždycky mi bylo těžko, takže mě to začalo dost odrazovat. Tím jsem chtěla jen uvést můj vztah k masu. Momentálně se masu převážně vyhýbám, ale jednou za čas, když mám chuť, tak si dám ryby nebo třeba i kousek šunky. Není to nic radikálního, radikalismus podle mě není nikdy ta správná cesta. Ale když jsem se dozvěděla a začala se víc zajímat, co vlastně taková vysoká produkce masa způsobuje, tak jsem byla ještě radši, že jsem se rozhodla maso výrazně ve svém jídelníčku omezit. A co to tedy způsobuje? Nejde tu jen o to, že zabíjení zvířat v naší dnešní době už není správné (dříve to bylo o přežití, což v dnešní vyspělé a civilizované společnosti už říct nemůžeme), ale taky o "výrobu" masa jako takového. Kvůli této produkci masa mizí zemědělská půda, jeho zpracování je energeticky náročné a díky přísným hygienickým podmínkám končí tuny masa denně v odpadu. Takže zabijeme krávu, naporcujeme, a pak jí hodíme do koše. Je to pěkně postavené na hlavu, co? Nechci, abyste přestali úplně jíst maso, ani já zatím nechci a nedokážu maso stoprocentně ze svého jídelníčku vyřadit, ale i pro vaše zdraví bude lepší, když jeho konzumaci alespoň o trochu omezíte. V minulosti lidé jedli maso jen svátečně, později třeba v neděli na oběd, ale v posledních 60 letech spotřeba masa tak moc vzrostla, že si ho lidé dopřávají i víckrát denně. A každodenní spotřeba masa je z dlouhodobého hlediska neudržitelná. A ani pro vás samotné to není zdravé, může to mít za následek i rakovinu tlustého střeva.

Nemluvím v řádech stovek let, tyhle věci jsou dost reálné už mnohem mnohem dřív, protože Zemi ničíme a těžíme z ní čím dál víc a čísla rapidně stoupají, čím dál rychleji. Je čas začít dělat něco teď. I když začnete s nejdrobnějšími změnami, tak věřte, že to má smysl.

Nikola