O kreativní svobodě.

zdroj: pinterest.com
Stálo mě to přibližně dva týdny, kompletní vyprázdnění mojí nástěnky, nákup celé krabice fixů různých odstínů a tloušťky, sto pokreslených papírů, znehodnocení kůže na levém ukazováčku a 20 sekund přemýšlení, jak vám to předat. Ale je to tady.

Nemůžu říct, že jsem pociťovala nějakou krizi, to vůbec. Měla jsem pro svůj útlum v psaní dost dobrou výmluvu, a to práci a školu. A já to tak dělám často, že dlouho nic netvořím, a po delší době najednou vybublám jak vroucí kotlík explozivního lektvaru. Dneska bych vám chtěla oznámit, k čemu jsem dospěla a celou tuto úvahu nastartovala večerní rozprava s mojí dobrou kamarádkou, která je jen tak mimochodem éterická víla pomlčka malířka. Přišla jsem totiž na to, co je to kreativní svoboda. Co to skutečně je.

Víte, problém je, že jsem to vždycky chápala špatně. Říkala jsem si, že můžu psát naprosto o čemkoli, můžu si vymýšlet naprosto utopické světy plné pejsků, kteří šťastně občůrávají rohy ulic, mají věnce z buřtů a neznají pojem "vodítko". Nebo tak něco. To sice můžu, ale neuvědomila jsem si, že se nemusím držet jen psaní. Kdo mi zakazuje třeba zpívat? Psát texty písniček? Nebo kreslit? Lidi mě odjakživa chválili jen za mé psaní. Proto jsem se odmalička držela jen toho a zpívala si potají a svoje kresbičky shazovala vtipnými poznámkami na jejich účet. Ale v tom přece není žádná svoboda. Miluju pocit, kdy mám špinavé prsty od barev a vymýšlím humorné kresbičky (třeba jak medituju na levitujícím brambůrku..) nebo když se najdu v textu písničky a naprosto se v jeho obsahu utopím.

Kreativní svoboda a radost z ní mi dodává jakýsi extatický pocit. To, že něco vytvořím, dává mojí osobě smysl, a to je přesně to, co mě v mém životě pohání někam dopředu. Moje kamarádka kromě kreslení občas napíše i nějakou básničku (mimochodem napsala i jednu pro mě, což bylo asi to nejhezčí, co jsem od koho kdy dostala) a nezáleží na tom, jestli je to vznešený umělecký počin. Důležité je to, že jí to dává svobodu a ten dobrý pocit.

Není nic krásnějšího, než ztratit zábrany a najít smysl v umění. Tvořte umění, obdivujte umění. Já ráda poslouchám umění, když nějaké zrovna tvořím a dost často mě inspiruje. Taky se mi stane, že mě popadne myšlenka a já se tak moc bojím že odejde a nemůžu najít zrovna čistý papír, tak si tu myšlenku zapíšu na výplatní pásku. No a proč ne?

Nikola

Komentáře

Populární příspěvky z tohoto blogu

Jaký byl můj 3. trimestr?

O přátelství.

Jaký byl můj 1. trimestr?