Básnické střevo #6: Každou vteřinu


Každou vteřinu,
můj svět se mění.
Mám studenou peřinu,
a teď se střídá dění.

Stojím mezi stovkou lidí,
co po mých očích se pídí.
Jen já svou tvář nevidím,
stopy po sobě uklidím.

Teď hudba nahlas křičí!
A ve mně je pocit štěstí.
To ticho, co se mi tak příčí,
zaplnil řev cizích bolestí.

Ale vždycky skončím před tebou.
Neznám tě,
nevím jestli jsem tvoje.
Nevím, zda vzít tě do mého světa s sebou.

-----
Nikola Pincová

Komentáře

Populární příspěvky z tohoto blogu

Jaký byl můj 3. trimestr?

O přátelství.

Jaký byl můj 1. trimestr?