Průřez mými nejoblíbenějšími filmy

zdroj obrázků: pinterest.com

Tak dlouho už jsem nepsala o filmech, a to hlavně asi kvůli tomu, že si vždycky přijdu málo kvalifikovaná na to, abych o nich psala. Třeba takový Kamil Fila, který má naprosto výborné recenze filmů se zajímavými postřehy, ze mě asi nebude. Vždycky si proto říkám, jestli by někoho moje výžblepty o filmech vůbec zajímaly. Přesto jsem ale obrovský filmový konzument a čím jsem starší, tak ve filmech objevuji stále další, nevyřčené roviny a aspekty. A vůbec nejlepší je dívat se na své oblíbené filmy zpětně po letech. Můžete v horším případě zjistit, že jste sledovali úplné hovadiny a nebo si potvrdíte, jak skvělé a nadčasové můžou snímky být.

Nepovažuji se za filmového snoba, mám ráda rozmanité filmové žánry a každý z filmových žánrů má svá specifika, a proto například u blockbusterů nebudu soudit, že to nemělo hlubší význam nebo velmi překvapující zápletku (i když jsou samozřejmě výjimky), ale posoudím to opravdu v dané formě. Přesto mě odjakživa nejvíce oslovovaly filmy (a opakuji se i po třeba 10 letech), které si nějak pohrávají s lidskou psychikou a dokážou ukázat různé kouty lidské mysli a duše. Sympatie k těmto tématům se mi ale trochu mísí s faktem, že jsem velká milovnice osmdesátkových filmů. A pak je tu obsese režisérskou prací Wese Andersona.

Darjeeling Limited (2007)

Tento film se řadí mezi moje nejoblíbenější už asi 8 let a myslím, že už se to asi nezmění. Jde právě o výše zmiňovaný film Wese Andersona, jehož filmy zbožňuju asi všechny. Jeho režisérskou práci poznáte hned, vyznačuje se specifickou kamerou a úhly, určitou barevností, obskurními postavami a dialogy, které vyzní jednoduše, ale vždy v nich nacházím i po letech spoustu vrstev. Darjeeling Limited je v kostce film o třech bratrech, kteří se velmi dlouhou dobu po smrti jejich otce neviděli. Nejstarší a taky nejpodnikavější z nich se rozhodne všechny vzít na cestu po Indii vlakem "Darjeeling limited", kde by, dle jeho slov, na této spirituálně cestě měli hledat nepoznané. Film je prokládán nenuceným humorem, hořkosladkými momenty a atypickými situacemi. Já si tento film pouštím třeba dvakrát do roka a hlavně, když mám nějakou krizi. Z nějakého důvodu mi pomáhá vrátit se ke mně samotné a vždy si v souvislosti s ním vzpomenu na svoji ségru, protože tento film nás vždycky spojoval, a proto pro mě vždy znamenal něco víc.

Whiplash (2014)

Whiplash je sice film z roku 2014, ale já jsem se k němu dostala poprvé až vloni a zanechal ve mně hlubokou stopu. Spojuje spoustu věcí, které na mě silně působí. Myslím tím hudbu, když se něčemu oddáte tolik, že nad tím zratíte kontrolu a necháte se tím naprosto pohltit. Film mě přesně kvůli tomu fascinoval a mé oči visely na obrazu. Toto dílo má na svědomí Damien Chazelle (zrežíroval i La la land), který hudební (a především jazzové) motivy očividně ve svých filmech opakuje rád a já jsem mu jen vděčná. Zde vystavil mrazivé drama o bubeníkovi jménem Andrew, který studuje na hudební konzervatoři. Ve škole vyučuje všemi obávaný a zároveň obdivovaný dirigent Terence Fletcher, pověstný svým "netypickým" vyučováním. Andrew ho ale samozřejmě bezmezně obdivuje a mezi nimi začne vznikat opravdu intenzivní vztah, kdy už nedokážete rozlišit mezi hlubokou nenávistí či naprostým odevzdáním a pohlcením.

Návrat do budoucnosti I, II, III (1985 - 1990)

Přichází na řadu film, který uspokojuje můj 80's fetiš! Je tady vůbec někdo, kdo nezná Back to the future? Já ten film zbožňuju asi odmalička a nejen kvůli tomu, že Michael J. Fox pro mě byl definicí frajera, ale kvůli naprosto všemu, co se ve filmu objevuje! Takový hoverboard, DeLorean, šílený doktor Brown a pes v podobě smetáku Einstein, představují vše, po čem mé srdce touží. Zemeckis vždycky tvořil filmy vyznačující se zpracováním úžasných příběhů (Forrest Gump, Muž na laně..), dějovostí a napínavostí. Návrat do budoucnosti patří k jeho ranným filmům, hned za Honbu za diamantem, kterou jsem jako malá taky zbožňovala. Cestování v čase a jejich různé podoby ve filmech mě vždy hodně zajímaly a musím říct, že pro mě osobně, je to v Návratu do budoucnosti nejpovedenější.

Moon (2009)

Myslím, že tento film bude mezi všemi uvedenými snímky vyčnívat nejvíc. Jen si na něj vzpomenu, mám husí kůži. Kdybych byla nucena vybrat si z tohoto seznamu jen jeden film, o kterém bych vám měla povědět (i když by to bylo hrozně kruté, něco takového po mně chtít!), asi bych vybrala Moon. Je těžké tento příběh popsat, abych vám nezkazila neskutečný zážitek z tohoto filmu, a proto jen velmi ve zkratce. Film se odehrává na Měsíci, a to na základně lodi firmy Lunar Industries, která těží vzácný plyn. Hlavní postava, astronaut Sam, s podnikem uzavřel tříletou smlouvu, aby kontroloval automatizovanou těžbu. Na základně je sám a jedinou společnost mu dělá počítač Gerty. Po skoro 3 letech v izolaci a velmi omezeného spojení se světem se už Sam nemůže dočkat svého návratu na Zem, za svojí rodinou. Samův zdravotní stav se ale najednou začne zhoršovat a na základně se začnou dít podivné věci.. A víc vám neřeknu, protože se na to rozhodně musíte podívat! Film je pro mě neskutečný zážitek především díky Samu Rockwellovi, jehož herecký výkon v tomto filmu považuji asi za nejlepší, co jsem kdy ve filmech viděla. Celá psychologie hlavní postavy, to, jak můžete skoro nahmatat pocit izolace, velké otazníky a napětí, to vše dělá pro mě tento film nezapomenutelný.