Brněnský restart
Byl nejvyšší čas. Zavaleni prací, velkou únavou a nedostatkem času, rozhodli jsme se opustit Prahu a vyrazit na noc do Brna. Neměla jsem v plánu nic jiného, než jíst, spát, jíst, a chodit po městě. Kromě toho spánku nám to vyšlo úplně krásně! A našeho parťáka Sullyho jsme vzali s sebou.
V neděli ráno jsme vyrazili a cesta utekla pěkně, až na to, že mě Sully dvakrát počůral! :-D
Po ubytování se v příjemném podkrovním pokoji jsme vyrazili na oběd! Byla jsem moc ráda, že jsme se s Petrem shodli na Forkys, protože jsem tuto veganskou restauraci chtěla navštívit už hodně dlouho. Utáhla jsem ho na Beyond meat burger, který jsme si oba už dělali i doma a byli jsme z něj nadšení! A Forkys je naprosto snový veganský junk food. Burger byl fantastický, šťavnatý, k tomu hranolky, omáčka a coleslaw. Všechno dokonalý. Velkou radost mi v tom horku udělalo i pivo Frankies, na které jsem měla vyloženě chuť. Také obsluha tam byla strašně milá! Poté jsme se přesunuli směrem na Špilberk, ale vzhledem k tomu, že jsme byli splavení (a taky pěkně přežraný), tak jsme si na chvilku lehli v parku na trávu, a mysleli jsme že usneme. A bylo nám strašně krásně. Byl to asi jeden z nejhezčích momentů, takový, který si chcete uchovat a pořád přehrávat dokola. Ale nakonec jsme se přece jen zvedli, a na ten Špilas se vyškrábali. Sully byl neskutečně statečný malý turista a neustále dostával přísun vodičky, pamlsků, a taky jsme ho skoro pořád nosili v náručí.
Pak jsem ale už nutně potřebovala doplnit energii kávou a dortem! Na doporučení jsme se odebrali směrem ke kavárně "V melounovém cukru". Na Zelném trhu jsme ovšem ještě zavadili o stánek se zmrzlinou Božský kopeček, tak jsme do sebe kopli ještě jeden kopeček mojitové. V Melounovém cukru jsme si pak sedli ven, Sully spal jak dudek pod stolem, a já si užívala mangovou tartaletku posypanou levandulí a pistáciemi. Káva byla fajn, ale pro co bych se do této kavárny vrátila, jsou rozhodně dorty.
Pak jsme přemítali, kam si zajdeme na večeři. Ano, jak můžete vidět, naše dovolená byla opravdu gastrodovolenou. Nakonec jsme byli tak unavení, uchození a přehřátí, že jsme se rozhodli nakoupit si v Lidlu pečivo, saláty, sýr a různé prasárny, které jsme snědli v pyžamu na pokoji, zatímco náš pes spal asi 4 hodiny v kuse na zemi v koupelně. První noc jsme pak zakončili noční procházkou s pejskem, a bylo to krásné.
V pondělí jsme se probudili o něco odpočatější, a já rychle tahala Petra z postele, protože jsem se těšila na snídani do kavárny, od které jsme bydleli jen kousíček, a to kavárny Punkt. Naprosto skvělá káva, sklenička plněná sušenkami, ořechy, jakousi sladkou tvarohovou pěnou a politá meruňkovým přelivem. K tomu jsem si dala ještě brownie, a ti, co tam pracovali, byli takoví šprýmaři, že mi ukrojili brownie skoro dvojitou dávku, protože jim to připadalo málo. Kavárna byla fantastická, a člověk by ji nečekal na ulici mezi baráky, což byla její výhoda a zároveň nevýhoda. Blbé na tom bylo například to, že když jsme seděli před kavárnou venku, tak tam zrovna byli popeláři a sypali sklo, takže to trošku kazilo tu příjemnou atmosféru.
Po snídani nám bohužel začalo pršet, ale tedy pořádně. S počasím jsme si tedy zažili dva extrémy. V neděli vedro k padnutí, a v pondělí jsme nikde nemohli pořádně chodit kvůli dešti. Rozhodli jsme se po 12 hodině sbalit věci, naložit je do auta a přesunout se blíže centru, kde jsme zalezli i se Sullym do indické restaurace. Tam jsme pobyli dokud nepřestalo tak pršet, a potom vyrazili na procházku a do kavárny Monogram, kam jsem se strašně těšila. Monogram se pyšní Baristou roku jak za rok 2018, tak i ten letošní (možná mají těch ocenění více, ale přiznám se, že jsem byla líná toto zjišťovat), a příběh majitele tohoto krásného espresso baru je zajímavý, přečtěte si zde. Káva byla fantastická, to se jim vážně musí nechat, a malý prostor kavárny je neustále plný, lidé sedí u jednoho velkého stolu, a pozorují, jak se baristi za strojem otáčejí. Bylo nám tam krásně teplo, vonělo to kávou, občas zahučela pára ze stroje, šumělo to rozhovory..
Třešničkou na dortu byl ten hlavní důvod naší cesty do Brna. Od mého bratrance a jeho ženy Aničky jsem dostala poukaz na vytvoření vlastního parfému, a to v té nejkrásnější a nejvoňavější parfumerii Alchymista! Tu vede Hassan Šejk, společně se svou ženou. Namíchání vlastního parfému je krásný zážitek, a já bych to doporučila naprosto každému. Pak už se nachýlil čas našeho odjezdu, ale předtím jsme ještě museli zajít do Faency Fries! V tom sychravém dni to byla nejlepší večeře. Krásně osmažené hranolky zasypané sýrem, který se na hranolkách rozpustil tak, že se trochu opálil ohněm, takže celé to mělo ještě takovou kouřovou chuť, a přiznám se, že teď trochu slintám. :-D
Nebylo lepšího odpočinku, který bychom si mohli dopřát, a rozhodně jsme si tímto zážitkem dobili energii!
Mějte se krásně!
Po ubytování se v příjemném podkrovním pokoji jsme vyrazili na oběd! Byla jsem moc ráda, že jsme se s Petrem shodli na Forkys, protože jsem tuto veganskou restauraci chtěla navštívit už hodně dlouho. Utáhla jsem ho na Beyond meat burger, který jsme si oba už dělali i doma a byli jsme z něj nadšení! A Forkys je naprosto snový veganský junk food. Burger byl fantastický, šťavnatý, k tomu hranolky, omáčka a coleslaw. Všechno dokonalý. Velkou radost mi v tom horku udělalo i pivo Frankies, na které jsem měla vyloženě chuť. Také obsluha tam byla strašně milá! Poté jsme se přesunuli směrem na Špilberk, ale vzhledem k tomu, že jsme byli splavení (a taky pěkně přežraný), tak jsme si na chvilku lehli v parku na trávu, a mysleli jsme že usneme. A bylo nám strašně krásně. Byl to asi jeden z nejhezčích momentů, takový, který si chcete uchovat a pořád přehrávat dokola. Ale nakonec jsme se přece jen zvedli, a na ten Špilas se vyškrábali. Sully byl neskutečně statečný malý turista a neustále dostával přísun vodičky, pamlsků, a taky jsme ho skoro pořád nosili v náručí.
Pak jsem ale už nutně potřebovala doplnit energii kávou a dortem! Na doporučení jsme se odebrali směrem ke kavárně "V melounovém cukru". Na Zelném trhu jsme ovšem ještě zavadili o stánek se zmrzlinou Božský kopeček, tak jsme do sebe kopli ještě jeden kopeček mojitové. V Melounovém cukru jsme si pak sedli ven, Sully spal jak dudek pod stolem, a já si užívala mangovou tartaletku posypanou levandulí a pistáciemi. Káva byla fajn, ale pro co bych se do této kavárny vrátila, jsou rozhodně dorty.
Pak jsme přemítali, kam si zajdeme na večeři. Ano, jak můžete vidět, naše dovolená byla opravdu gastrodovolenou. Nakonec jsme byli tak unavení, uchození a přehřátí, že jsme se rozhodli nakoupit si v Lidlu pečivo, saláty, sýr a různé prasárny, které jsme snědli v pyžamu na pokoji, zatímco náš pes spal asi 4 hodiny v kuse na zemi v koupelně. První noc jsme pak zakončili noční procházkou s pejskem, a bylo to krásné.
V pondělí jsme se probudili o něco odpočatější, a já rychle tahala Petra z postele, protože jsem se těšila na snídani do kavárny, od které jsme bydleli jen kousíček, a to kavárny Punkt. Naprosto skvělá káva, sklenička plněná sušenkami, ořechy, jakousi sladkou tvarohovou pěnou a politá meruňkovým přelivem. K tomu jsem si dala ještě brownie, a ti, co tam pracovali, byli takoví šprýmaři, že mi ukrojili brownie skoro dvojitou dávku, protože jim to připadalo málo.
Kavárna byla fantastická, a člověk by ji nečekal na ulici mezi baráky, což byla její výhoda a zároveň nevýhoda. Blbé na tom bylo například to, že když jsme seděli před kavárnou venku, tak tam zrovna byli popeláři a sypali sklo, takže to trošku kazilo tu příjemnou atmosféru.Po snídani nám bohužel začalo pršet, ale tedy pořádně. S počasím jsme si tedy zažili dva extrémy. V neděli vedro k padnutí, a v pondělí jsme nikde nemohli pořádně chodit kvůli dešti. Rozhodli jsme se po 12 hodině sbalit věci, naložit je do auta a přesunout se blíže centru, kde jsme zalezli i se Sullym do indické restaurace. Tam jsme pobyli dokud nepřestalo tak pršet, a potom vyrazili na procházku a do kavárny Monogram, kam jsem se strašně těšila. Monogram se pyšní Baristou roku jak za rok 2018, tak i ten letošní (možná mají těch ocenění více, ale přiznám se, že jsem byla líná toto zjišťovat), a příběh majitele tohoto krásného espresso baru je zajímavý, přečtěte si zde. Káva byla fantastická, to se jim vážně musí nechat, a malý prostor kavárny je neustále plný, lidé sedí u jednoho velkého stolu, a pozorují, jak se baristi za strojem otáčejí. Bylo nám tam krásně teplo, vonělo to kávou, občas zahučela pára ze stroje, šumělo to rozhovory..
Třešničkou na dortu byl ten hlavní důvod naší cesty do Brna. Od mého bratrance a jeho ženy Aničky jsem dostala poukaz na vytvoření vlastního parfému, a to v té nejkrásnější a nejvoňavější parfumerii Alchymista! Tu vede Hassan Šejk, společně se svou ženou. Namíchání vlastního parfému je krásný zážitek, a já bych to doporučila naprosto každému. Pak už se nachýlil čas našeho odjezdu, ale předtím jsme ještě museli zajít do Faency Fries! V tom sychravém dni to byla nejlepší večeře. Krásně osmažené hranolky zasypané sýrem, který se na hranolkách rozpustil tak, že se trochu opálil ohněm, takže celé to mělo ještě takovou kouřovou chuť, a přiznám se, že teď trochu slintám. :-D
Nebylo lepšího odpočinku, který bychom si mohli dopřát, a rozhodně jsme si tímto zážitkem dobili energii!
Komentáře
Okomentovat