tady niky

Skoro celé září jsem si zkusila osamělý život, protože můj Petr odjel s bráchou do Ameriky a přítelkyně Jirky byla doma na Slovensku. Takže jsem se z ničeho nic ocitla doma sama, naprosto nepřipravena na samotu. Možná si budete říkat ,,To je hysterka..", ale já opravdu nejsem zvyklá být sama. Naposledy jsem byla občas v bytě úplně sama tak před 5 lety a bylo to jedno z těch "temnějších období" mého života. Proto jsem se rozhodla, že se pokusím co nejvíce zabavit, a tak jsem si nabrala hodně práce, mnohem více jsem se scházela s kamarády a když jsem měla více dní volna, tak jsem odjížděla do Tábora. První týden byl pro mě týdnem smutku. Snažila jsem se srovnat s tím tichem, co doma panovalo, a že když přijdu večer domů z práce, tak mě nikdo nevítá. To pro mě byl první velký problém, protože vždy, když jsem byla v práci předtím, tak jsem se těšila na pozdravení, polibek, případnou masáž krční páteře.. Teď jsem přicházela do prázdného a tichého bytu, zamykala jsem si

Vyzkoušela jsem na pleť už všechny možné masky, vody, krémy, makeupy a séra. Díky tomu jsem zároveň byla obětí mnoha erorů na mém obličeji (doplň si smajlík). V mém malém světě se ale neustále znovu objevují určité produkty, a ty bych vám dnes chtěla ukázat. Už jsem článek zaměřený na pleť psala, cca půl roku zpátky. Trochu jsem tam naťukla takové univerzální rady, které by měly podle mě platit pro skoro všechny druhy pleti. Čištění, hydratace, exfoliace... Ale zároveň platí to, že ne vše může platit pro každého stejně. Každá pleť je jiná, má jiné potřeby, jiné prostředí, ve kterém se vyskytuje, jinou genetickou výbavu a taky ten člověk, který ji nosí, má určitý životní styl a psychiku. Například já, když jsem ve stresu, tak o sebe méně dbám a velmi brzy se to na mé pleti projeví v podobě pupínků a suché kůže. Ale zpátky k mým prověřeným přípravkům.Určitě vám tím nechci říct, ať si to utíkáte koupit, protože to je naprosto nejbožejší z nejbožejších věcí, ale u mě fungují sk

Nehodlám teď hovořit o tom, jak v 6 ráno běžím s letákem do Kauflandu a nadávám na omladinu. Pojem "mladý důchodce" totiž přestal být žertem, který prohodíte s přáteli uprostřed konverzace, ale nabral reálných tvarů.  Lidé, co mě poznali až v posledních letech by do mě vůbec neřekli, že v 15 letech jsem už pila, zkoušela jsem různé hlouposti a byla ve svém uvažování a jednání dost bezohledná nejen vůči sobě, ale i vůči ostatním. S kamarádkou jsme si kupovaly nejlevnější krabicové víno, a tak dále a dále. A je naprosto fascinující, jak se s postupem let a různých životních zkušeností naprosto změnil nejen můj vzhled, ale i má celá osobnost. Napadlo mě o tom napsat, protože poslední dobou jsem o tom vedla konverzaci a vícero lidmi a když jsem se nad tím zamyslela, tak mě samotnou to docela překvapilo. Lidi se tedy skutečně mění, neustále. Nemám nic proti lidem, co se chodí bavit do klubů nebo barů, co potřebují alkohol k tomu, aby zábavu považovali za kvalitní. Ne