tady niky

Jak jste si mohli všimnout, tak jsem na blog nepřispěla už skoro 2 týdny. A věřte mi, že mě to hrozně moc štvalo! Nic na světě mě nebaví tolik, jako něco sepisovat a nějak kreativně se projevovat. Ale byla jsem naprosto pohlcena povinnostmi, prací a rodinnými záležitostmi. A kdybych si neplánovala asi tak každou hodinu svého života v diáři, tak bych asi nezvládla ani tohle. A bohužel bude hůř, protože všechny moje školní projekty čím dál víc tlačí na pilu. Ale já se tím nějak probojuji! To na úvod, proč nebyl delší dobu článek. Mám samozřejmě docela dost nápadů, o čem bych chtěla psát a konečně jsem si zvládla v klidu sednout a ničím nerozptýlená vám napsat další díl mých oblíbených míst v Praze. Už jsem napsala několik dílů předtím a po dlouhé době jsem se rozhodla tohle téma oprášit. 1. Home Kitchen Když jsem se nastěhovala blízko Andělu, tak jsem byla zklamaná tím, jak málo dobrých kaváren a podniků tam je. Co se týče kávy, tak Costa nebo Starbucks opravdu moje potřeb

Minulý víkend jsme se na popud mojí ségry vydali do Osvětimi v Polsku. Sice to byl narozeninový víkend naší mamky a mně to přišlo jako drastický způsob, jak oslavit narozeniny, ale zase na druhou stranu tématika 2. světové války nás všechny dost zajímá, takže jsme na to byly dost zvědavé.  Vyrazilo nás pět, toť naše rodina a ségry kamarádka Kája. V sobotu v 6 ráno už jsme byli na cestě. Já jsem si udělala snídani do krabičky a kafe do Keepcupu, takže jsem byla na ráno celkem dobře vybavená a zabavilo mě to slušně na první hodinu jízdy v autě. Kolem té 8 jsme se už začali všichni probouzet a v autě panovala dobrá nálada, protože jsme pořád se ségrou vymýšlely nějaké srandičky a Kája, která seděla mezi námi působila jako tlumič, ale spíš všechny naše vtípky odnášela. Což je celkem špatný, když chtěla celou dobu spát. Kolem 12 hodiny jsme už přijížděli do Osvětimi a prohlídku jsme měli domluvenou na 13.00, proto jsme se uchýlili na nedaleké parkoviště a dali si něco k jídlu